Konzervace vlhkého drceného obilného zrna

Crimpování je metoda zpracování a konzervace obilí, sklizeného 3-4 týdny před běžnou sklizňovou zralostí za pomoci především chemických konzervačních přípravků. S tím souvisí i použití drtícího stroje speciálně upraveného pro drcení vlhkých semen. Již na počátku minulého století se zjistilo, že zrno obilovin dosahuje své zralosti a nejvyššího obsahu živin při poklesu vlhkosti na 35 %. Při běžné sklizni se tedy čeká na okamžik, kdy se vlhkost dostane do ještě nižších hodnot, avšak obsah živin v semenech se již nemění. Sušením se pak upraví vlhkost semen na optimální hodnotu pro skladování. Pro krmné účely však existuje alternativa - sklízet zrno tehdy, když dosáhne nejvyššího obsahu živin, pak jej podrtit a zakonzervovat. Krmivo se nesuší, ale skladuje s původním obsahem vody.

Konzervace jadrných krmiv je tedy možná dvěma způsoby. Tím prvním, je snižování osmotického tlaku v buňkách – sušení (sušárny, aktivní provětrávání,…). Při tomto způsobu konzervace dochází k nejmenším ztrátám na živinách, avšak je to způsob nejnákladnější. Druhým možným způsobem je konzervace vlhkého zrna. Díky dnešním moderním poznatkům se tato technologie dostala podstatně dále. Mezi velké přednosti tohoto způsobu patří možnost uskladnění vlastní produkce krmného obilí ve svém podniku, bez použití zpracovatelských krmivářských podniků. Další výhodou je snížení rizika nepřízně počasí při sklizni, snížení sklizňových ztrát, zlepšení jakosti zrna a jeho využitelnosti (stravitelnosti), zamezení klíčivosti zrna, a také aktivace enzymů po chemickém ošetření a acidifikaci (okyselení) krmiva. Tato metoda přišla původně z Finska, dnes se již poměrně běžně používá v mnoha zemích Evropy i mimo ni. Jedná se tedy o mechanický způsob ošetření vlhkého zrna. Principem této technologie je drcení zrna při vlhkosti 32-40 %, což jsou optimální hodnoty a měly by se v praxi dodržovat. Důvod je jednoduchý. Po mechanickém ošetření je totiž nutné použít konzervační přípravek. Při snižování vlhkosti stoupá spotřeba konzervantu, kterého se v optimálním případě používá od tří do šesti litrů na 1 t materiálu. Drtit a konzervovat lze samozřejmě i materiál s nižší vlhkostí, neboť obsah vody v zrnu může být rozdílný na různých polích a za slunečného dne může výpar způsobit rychlou ztrátu vlhkosti až o 10 %. V takovém případě je však žádoucí přidávat do zpracovaného obilí vodu. Velkou výhodou tohoto systému tedy je možnost sklízet obiloviny 3-4 týdny před obvyklým termínem a tím si rozložit sklizňové práce. Nezanedbatelné je i odbourání nákladů na čištění, sušení a skladování. Výhodou je i skutečnost, že takto upravené obilí nepráší, čímž se zamezuje riziku rozvoje respiračních chorob a dalších zdravotních problémů u zvířat i lidí. I manipulace s materiálem je levnější, neboť zahrnuje menší

počet pracovních pochodů, než manipulace se suchým krmivem. Produkční parametry jsou stejné jako u suchého obilí. Důležitou zásadou je sklidit zrno při 32-40 % vlhkosti. Jelikož drcení vlhkého zrna není možné provádět klasickými stroji, je nutné používat stroje speciální. Konzervant se do drceného materiálu přidává přímo na stroji pomocí dávkovacího zařízení. Důležité je také správné rozmíchání konzervantu v silážované hmotě, případně jeho rozstřik tryskami. Výkonnost drtičů vlhkého zrna se pohybuje dle použitého typu od 15 do 80 t/hod. Hlavním pracovním orgánem strojů jsou drtící válce, které jsou rýhované. Drtit se mohou nejenom běžné obiloviny, ale i kukuřice, hrách, bob, lupina aj. Zřejmou výhodou strojů ROmiLL je skutečnost, že se nemusí měnit pracovní válce při změně drcených surovin. Další technologickou zásadou je nutnost zpracovat zrno do 24 hodin po sklizni. Takto upravený materiál je možno skladovat v běžných silážních stavbách (žlaby), kde je nutno zakrýt povrch fólií a následně ji zatížit, nebo v silážních vacích. Při sklízení vlhkého zrna sklízecí mlátičkou je nutno dodržovat především pojezdovou rychlost – jezdit redukovanou rychlostí z důvodu většího objemu zrna. Zkrmovat takto zakonzervované krmivo je možné nejdříve za 2-3 týdny. Je určeno jak pro skot, tak i pro prasata. Jistou nevýhodou je nižší obsah vitaminu E, který je nutno do krmné dávky dodatečně dodávat. Pro úspěšnost celého procesu konzervace vlhkého zrna je nutné dodržet několik hlavních bodů: · použít dobře konstruovanou skladovací stavbu nebo kvalitní silážní vaky, · sklízet plodiny o tři týdny dříve, než by se sklízely normálně a zajistit, aby všechna zrna byla rozdrcena, · rovnoměrně aplikovat správné množství konzervačního přípravku, · silážovat zrno při vlhkosti 32 – 40 % a do 24 hodin po sklizení, · zatížit povrch uskladněné hmoty (200 kg/m2), když je vlhkost silážovaného materiálu okolo 40 %, případně řádně stlačit zrno do silážního vaku při dokonalém vytlačení vzduchu, · plánovat tak, aby bylo spotřebováno cca 4 – 5 cm přední stěny ze silážní jámy případně cca 30-50 cm ze silážního vaku denně.